Staré Sedliště - památný strom (lípa velkolistá - obvod 450 cm, výška 17 m, stáří cca 250 let)
Staré Sedliště - průjezd obcí
Staré Sedliště - jedna z nejstarších osad na Tachovsku
Staré Sedlo - Pohled ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie
Staré Sedlo - kostel Nanebevzetí Panny Marie z období kolem roku 1300
Staré Sedlo - koně
Staré Sedlo - průjezd obcí
Stráž - náměstí
Stráž - sousoší sv. Jana Nepomůckého z roku 1722
Stráž - židovský hřbitov (jeden z nesjtarších v Čechách
Stráž - celkový pohled
Stráž - kostel sv. Václava
Stráž - kaple pany Marie Lurdské
Třemešné - v detailu
Třemešné - na návsi nalezneme několik pozoruhodných usedlostí
Třemešné - hrázdněný dům
Třemešné - průjezd obcí
Bezděkov - leží asi v polovině cesty mezi Borem a Planou při odbočce do Damnova. Historickými prameny je prvně zmiňována roku 1143
Boječnice - ves při silnici do Horšovského Týna 4 km jihovýchodně od Boru. Ve spodní části návsi stojí malá obdélná kaple Nejsvětější Trojice. Druhá kaple, která byla vysvěcena roku 1929, se nachází v horní části návsi.
Borovany - ves obklopená lesy leží asi 6 km jižně od Boru. Prvně jsou Borovany zmiňovány roku 1115
Čečkovice - leží 3 km severně od Boru při silnici do Plané. V roce 1115 se vyskytuje mezi vesnicemi darovanými kladrubskému klášteru.
Damnov - položen asi 9 km severně od Boru. Obec je historicky prvně zmiňována v listině z roku 1239
Doly - ves položená mezi Borem a Starým Sedlištěm. První zmínky se vztahují k roku 1239
Hlupenov - samota položená v lesích mezi Holostřevy a Málkovicemi. Původně zde stávala ves kladrubského kláštera.
Holostřevy - leží při silnici mezi Borem a Stříbrem. Historickými prameny jsou prvně zmiňovány roku 1186, kdy náležely kladrubskému klášteru
Kosov - ves ležící 5 km jihovýchodně od Boru. V historických zápisech je prvně zmiňována roku 1239
Kurojedy - ves mezi Borem a Ošelínem poprvé zmiňovaná roku 1177, kdy je kníže Soběslav II. daroval klášteru v Kladrubech
Lhota - leží při silnici spojující Bor a Planou asi 5 km severně od Boru. První zmínka o vsi pochází z roku 1390
Lužná - leží západně od Boru při silnici do Nového Sedliště. Poprvé je zmiňována v tzv. kladrubské zakládací listině z roku 1115
Málkovice - ves situovaná v údolí potoka Šárky 5 km severovýchodně od Boru, je připomínaná v kladrubské zakládací listině z roku 1115
Malovice - leží 4 km severovýchodně od Boru při silnici z Holostřev na Novou Hospodu. Ves je stejně jako řada okolních připomínána roku 1115
Nová Hospoda - původně zájezdní hostinec, dnes místo známé jako důležitá křižovatka. Lokalita je pod tímto názvem prvně zmiňována roku 1631
Nový Dvůr - osada ležící v polovině cesty mezi Borem a Stráží. Nový Dvůr vznikl v průběhu 16 století jako hospodářský komplex borského panství
Ostrov - položen v rybničnaté krajině 6 km severně od Boru. Ostrov byl založen patrně kladrubským klášterem. Ves náleží mezi poměrně zachované sídelní celky
Skviřín - z historického hlediska zajímavá a v raném středověku důležitá lokalita na silnici 3 km od Boru. Ves je připomínána stejně jako většina okolních obcí v listině kladrubského kláštera roku 1115
Velká Ves - osada 1 km jižně od Damnova. Při vjezdu do vsi stojí nedávno obnovená kaplička
Vysočany - ves položena 2 km jihozápadně od Boru při silnici do Přimdy. Obec je historickými prameny zmiňována prvně kolem roku 1379, kdy náležela k blízkému Muckovu
Darmyšl - ves ležící na okraji přírodního parku Sedmihoří asi 2 km jihozápadně od Starého Sedla. První zmínka je datována dle kladrubského falza k roku 1115
Racov - ves ležící při okraji přírodního parku Sedmihoří asi 3 km jihozápadně od Starého Sedla. Nejstarší záznam o vesnici pochází z roku 1247
Dubec - rozkládá se necelé 2 km východně od Třemešného. Věžní báň kostelíka sv. Michaela Archanděla patří k výrazným dominantám zdejší krajiny. Dubec je prvně zmiňován roku 1357
Nová Ves - 4 km západně od Třemešného v klidném prostředí Českého lesa. Nová Ves je prvně zmiňována v roce 1497
Pavlíkov - položen necelé 2 kilometry jihovýchodně od Třemešného. První písemná zmínka je z roku 1385
Milíře - osada na okraji přimdských lesů asi 1 km východně od Sv. Kateřiny
Svatá Kateřina - situovaná v údolí Kateřinského potoka 6 km západně od Přimdy, v písemných pramenech prvně zmíněná roku 1306. Jméno obce je odvozeno od kostela sv. Kateřiny, který tvoří výraznou dominantu vsi
Nové Domky - ves ležící necelé 3 km severozápadně od Rozvadova, založená na přelomu 17. a 18. století kolovratskou vrchností. Kostel Navštívení Panny Marie byl do současné podoby vystavěn mezi lety 1834-1838 hrabětem F. A. Libštejnským z Kolovrat
Žebráky - ves ležící obklopena lesy asi 8 km jihozápadně od Tachova. První písemná zmínka o této chodské vsi pochází až z roku 1528
Nové Sedliště - leží asi 2 km jihozápadně od Starého Sedliště. Poprvé je vesnice připomínána roku 1427
Labuť - obklopená lesy a rybníky leží asi 5 km jihozápadně od Starého Sedliště. Prvně je zmiňována roku 1420, kdy ji vlastnil Semík z Labutě
Úšava - rozdělena silnicí z Přimdy do Tachova na dvě části. Stará původní Úšava je na západní straně. V historických zápisech se poprvé objevuje roku 1353
Mchov - víska je položena v rovinaté krajině asi 3 km jihovýchodně od Starého Sedliště. Historickými prameny je zmíněna teprve v roce 1456
Bernartice - leží 5 km jižně od Stráže a patří mezi nejstarší lokality oblasti, vznikly již ve 12. století. Obci dominuje kostel sv. Petra a Pavla připomínaný roku 1384, nově vystavěný v letech 1741-50. Pod kostelem se nachází opevněná tvrz
Bonětice - leží 4 km východním směrem od Stráže, zmiňována je již v kladrubském falzu, hlásícímu se k roku 1115
Bonětičky - první zmínka o vsi, ležící 5 km východně od Stráže, je datována rokem 1440. Z původní vsi přežívá pouze torzo
Borek - ves ležící 4 km jižně od Stráže, v písemných pramenech je prvně zmiňována roku 1379
Dehetná - ves v lesnaté krajině při silnici spojující Stráž s Hostouní. Poprvé zmiňována je v roce 1379
Jadruž - leží 4 km jihozápadně od Stráže. V listině v roce 1344 je zmiňována mezi pěti chodskými vesnicemi, které podléhaly purkrabímu na královském hradu Přimda
Olešná - leží přibližně 5 km jihovýchodně od Stráže. První zmínku o ní nalézáme ve falzu listiny kladrubského kláštera (1115)
Souměř - vsí, ležící asi 1 km severozápadně od Stráže, protéká říčka Úhlavka, pramenící v nedalekém rybníce. Poprvé je písemnými prameny zmiňována k roku 1380
Strachovice - leží v mělkém údolí necelé 2 km východně od Bernartic. Strachovice byly zmiňované prvně k roku 1379
Valcha - malá osada ležící 2 km jižně od Stráže. První historické zmínky o Valše pocházejí až z roku 1717
Kundratice - leží 5 km východně od Přimdy, písemně prvně zmiňovaná roku 1344 jako chodská ves
Malé Dvorce - ves asi 6 km jihovýchodně od Přimdy s první dochovanou písemnou zmínkou až z roku 1580
Málkov - malá ves obklopená lesy 3 km jižně od Přimdy. Poblíž při silnici do Nové Vsi zříceniny bývalého poutního místa s kostelem sv. Apoleny a kapličkou Panny Marie Pomocné
Mlýnec - leží poblíž sjezdu z dálnice D5 necelé 4 km severovýchodně od Přimdy. První písemná zmínka je z roku 1379
Rájov - leží asi 5 km jihovýchodně od Přimdy při silnici do Třemešného, prvně písemně uváděna roku 1344 jako ves přimdských Chodů
Třískolupy - leží 7 km jihovýchodně od Přimdy. Nejstarší záznam o vesnici pochází z roku 1344
Újezd pod Přimdou - ves na severovýchodním úpatí Přimdy, v písemně prvně zmiňovaná roku 1454 jako chodská ves
Velké Dvorce - jedna z nejmladších vsí na Přimdsku, prvně zmiňovaná až v roce 1548, leží ve svahu asi 3 km východně od Přimdy při silnici do Boru
Muckov - shluk budov při silnici mezi Borem a Velkými Dvorcemi. První zmínka o vsi je zapsána v berním rejstříku z roku 1379
